Recenzovaný časopis

 

a)  Poslání časopisu:
Vlastivědný věstník moravský vznikl jako samostatné a nezávislé publikační fórum moravské vlastivědy určené k otiskování původních vědeckých prací s tématikou moravské historie, prehistorie, památkové péče, dějin umění, národopisu a dalších společenskovědních oborů.

b)  Rok vzniku časopisu:
VVM vznikl v roce 1946.

c)  Periodicita časopisu:
VVM vychází 4× ročně.

d)  Od kdy je časopis recenzovaným časopisem:
VVM je recenzovaným časopisem od roku 1979. Od tohoto data byly hlavní články recenzovány dvěma recenzenty: jedním z redakční rady, která byla za tímto účelem ustavena, a jedním mimo redakční radu.

e) Základní údaje o vydavateli:
Vydavatelem VVM je Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, která navazuje na činnost Musejního spolku v Brně, založeného na ustavujícím shromáždění v brněnském Besedním domě za předsednictví MUDr. Jindřicha Wankla v neděli dne 4. března 1888, k podpoře české vědy a kultury v tehdejším německém Brně. Spolek sdružoval vlastenecky smýšlející členstvo z celé Moravy a jako cíl si předsevzal vybudovat v Brně muzeum moravské kultury českého jazyka, zachraňovat a tam ukládat památky na minulost a napomáhat tak k hlubšímu poznání historie vlasti. Prostředkem k dosažení tohoto cíle se stalo jednak provádění archeologických výzkumů a jednak vydávání Vlastivědy moravské – díla, které soustřeďovalo veškeré vědecké poznatky o dějinách Moravy a  jejím historickém místopisu.
Roku 1900 předal MS své archeologické, numismatické a archivní sbírky Františkovu muzeu v Brně (Franzensmuseum), které se tak od tohoto okamžiku stalo muzejním ústavem obyvatel Moravy, a to nejen německého, ale i českého jazyka.
Roku 1979 byl MS přeměněn podle zákona č. 68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích a shromážděních v Muzejní a vlastivědnou společnost v Brně. MVS je dobrovolnou, nestátní a samostatnou organizací bez vazby na statní rozpočet či rozpočty územních celků, sdružující jak amatéry a profesionály pracující v oboru, tak i pouhé příznivce.
V současné době je náplní činnosti MVS soustavné vědecké studium a prezentace dějin Moravy, případně i Slezska. Jde o dějiny politické, historické, kulturní, prehistorii i národopis, archeologii, pomocné vědy historické, a to v rozsahu historické vlastivědy. Společnost spolupracuje s muzei, vysokými školami, archívy, ústavy památkové péče, knihovnami a vědeckými ústavy celé Moravy a Slezska.
Vzhledem k tomu, že na půdě MVS je činná řada vědeckých a odborných pracovníků z nejrůznějších institucí, význačnou součástí činnosti MVS je aktivita publikační a ediční. Z pera členů vyšlo tisíce stran a desítky knih, které rozšířily znalosti o Moravě ve vzdálené i blízké minulosti. Původní vědecké práce i jejich popularizace je zveřejňována v těchto edičních řadách a periodiku:
Vlastivěda moravská (vydávaná od roku 1897). Jejím úkolem je shrnout veškeré znalosti o historickém území Moravy od nejstarší doby do současnosti (zatím vyšlo 68 svazků). Poněvadž většina svazků VM je již vývojem poznání překonána, MVS vydává Novou řadu, v níž zatím vyšly čtyřdílné Dějiny Moravy: 1. díl – Středověká Morava, 2. díl – Morava reformace, renesance a baroka, 3/1. díl – Hospodářský rozmach Moravy 1740–1918. V roce 1992 vyšel svazek Neživá příroda, v roce 1994 Pravěk Moravy, 1997 Živá příroda, 2000 Lidová kultura na Moravě, v roce 2001 Dějiny hudby na Moravě a v roce 2004 Dějiny Moravy 4. Svobodný stát a okupace.
Vlastivědný věstník moravský jako informační orgán moravské vlastivědy začal vycházet v roce 1946 a je určen ke zveřejňování výsledků původní badatelské práce členů MVS, k otiskování zpráv o vlastivědné práci na Moravě, o činnosti muzeí atd. Od roku 1979 jsou hlavní studie ve VVM recenzovány. Časopis má rubriku, kde hodnotí nově vydanou literaturu z Moravy a každoročně přináší přehled veškeré vydané literatury na Moravě a ve Slezsku a o Moravě a Slezsku. Časopis otevírá své stránky také mladým autorům z oborů společenských věd a tím jim zprostředkovává vstup do světa jejich profese. Hlavní příspěvky mají cizojazyčný souhrn a jsou předkládány k lektorování specialistům oboru.
Vlastivědná knihovna moravská je určena pro obsáhlejší studie, případně monografie vlastivědného zaměření (zatím vyšlo 96 svazků). Tematicky byly zaměřeny na dějiny měst a míst, průmyslových a zemědělských závodů, osobností kulturních dějin země, ale i na archeologii, národopis a výjimečně na mineralogii.
Bibliografie a prameny k dějinám Moravy jsou zaměřeny na vydávání především bibliografických souhrnů o jednotlivých okresech Moravy, případně o určitých tématech (zatím vyšlo 52 svazků).
Archaeologia historica je ediční řadou sborníků s referáty z každoročních konferencí o výsledcích archeologických výzkumů středověkých lokalit, tj. měst, hradů, kostelů, klášterů, vesnic, výrobních zařízení z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska (zatím vyšlo 34 svazků).
Prameny k dějinám a kultuře Moravy je další edice, tentokrát určená pro monografie zveřejnující ýsledky pramenných bádání – ať již v oblasti historické, archeologické či další (zatím vyšlo devět svazků).

f) Složení redakční rady:
PhDr. Slavomír Brodesser, CSc., člen redakční rady – důchodce
PhDr. Věra Frolcová, CSc., členka redakční rady – EÚ AV ČR
Mag. Dr. Helena Klein-Watrycz, členka redakční rady - Kulturklub der Tschechen und Slowaken in Österreich - Kulturní klub Čechů a Slováků v Rakousku, Wien - Vídeň
doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc., člen redakční rady – důchodce
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc., člen redakční rady - Masarykova univerzita
PhDr. Pavel Michna, šéfredaktor – Národní památkový ústav
PhDr. Karel Müller, člen redakční rady - Zemský archiv v Opavě
doc. PhDr. Bohumír Smutný, Dr., člen redakční rady - Moravský zemský archiv v Brně
prof. PhDr. Jaroslav Sýkora, CSc., člen redakční rady - důchodce
prof. PhDr. Josef Unger, CSc., člen redakční rady - Masarykova univerzita
Všichni členové redakční rady jsou nezávislí na vydavateli časopisu a nikdo z nich není jeho zaměstnancem.

g) Pokyny pro autory:
1. Rukopisy a přílohy nechť jsou dodávány redakci v elektronické podobě – buď na CD nebo e-mailem.
2. ČLÁNKY mohou mít rozsah nejvíce 20 normostran (60 znaků na řádku, 30 řádků na stránce, velikost písma 12). O zařazení delších příspěvků rozhodne redakce individuálně.
3. Seznam literatury a poznámkový aparát v úpravě v časopisu obvyklé bude umístěn na konci příspěvku, nikoliv pročíslován automaticky MS Word.
4. Příspěvky do rubriky ČLÁNKY budiž doplněny o podklad pro cizojazyčný souhrn v rozsahu do tří normostran rukopisu. Součástí podkladu bude i seznam příloh a titulků k nim.
5. Digitalizované přílohy předložit ve formátu -.tif s rozlišením min. 200 DPI nebo -.jpg s rozlišením 300 DPI. Ke všem přílohám budou připojeny titulky s uvedením autora případně poskytovatele snímku či kresby. Přílohy lze přiložit i v originální podobě.